pondělí 16. října 2017

Nový školní rok jsme zahájili s českými krajany v Římě společnou mší svatou a navazujícím agapé na zahradě koleje. Mši svatou sloužil otec Roma Czudek, vícerektor Nepomucena. Toto milé setkání se uskutečnilo v neděli 5. října. Fotky si můžete prohlédnout zdeTyto mše svaté v českém jazyce se konají během akademického roku, až na výjimky, vždy první neděli v měsíci v 10.00 hodin.


Svátek českého národního patrona, svatého Václava, oslavila česká komunita v Římě mší svatou v bazilice sv. Petra ve Vatikánu. Hlavním celebrantem byl biskup královéhradecké diecéze Mons. Jan Vokál. V přímluvách jsme prosili za zesnulého kardinála Miloslava Vlka, který každoročně této mši svaté předsedal a byl jejím horlivým propagátorem. Tato událost je organizována každý rok ve spolupráci Nepomucena a Velvyslanectví České republiky při Svatém stolci. Mnozí jistě vědí, že v této bazilice je krásný oltář, zasvěcený tomuto českému knížeti.


Bohoslovci začínají každý formační rok exerciciemi na Mentorelle. Toto mariánské poutní místo, jehož historie sahá až do počátku 4. století, se nachází v horách východně od Říma. Tento rok bohoslovce provázel otec Ondřej Salvet, farář v Praze Kolodějích a zároveň vyučující fundamentální teologie na Katolické teologické fakultě UK. Tématem jeho promluv byla "naděje Božího synovství" dle osmé kapitoly listu Římanům. Některé okamžiky jsou zachyceny ve fotogalerii

neděle 18. června 2017

"Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas," praví Kazatel. No a nepomucenský alumnus by mohl dodat: "Je čas Brázdu psát a čas Brázdu vydávat." S radostí mohu oznámit, že právě nastal ten druhý zmíněný (alespoň, co se týká letošního třetího a posledního, prázdninového vydání). Vedle příjemného počtení vám tak za celou kolej přeji krásné prázdniny.


Při příležitosti 75. výročí vyvraždění Lidic nacisty navštívil věčné město (a také Nepomucenum) kardinál Dominik Duka. I my jsme se tak účastnili některých z připomínkových akcí, jmenovitě mše sv. za oběti dětských válek v basilice Svatého Kříže v Jeruzalémě a mše sv. v kostele sv. Marcelina a Petra, titulárním kostele kardinála Duky.

Další informace spolu s fotografiemi jsou ke zhlédnutí na následujících odkazech


                                           (zdroj: církev.cz)

středa 7. června 2017

Nastal červen, celá kolej právě vyvíjí horečnaté studijní úsilí charakteristické pro každé zkouškové období. Jinými slovy, prázdniny už jsou opravdu za dveřmi. No a je dobrým zvykem koleje akademický rok společně začínat a končit. Druhé zmiňované se tradičně spojuje s oslavou našeho patrona Jana Nepomuckého. Ta se sice odehrála již v polovině května, nicméně z výše uvedených důvodů její náboj charakterizuje i po ní následující týdny, ve kterých se právě teď nacházíme. Alespoň částečný obrázek si můžete udělat sami.




středa 10. května 2017

A nyní již vyprávění jednoho z účastníků výletu - Miroslava Štrunce. Podle jeho vyjádření je podobnost s nějakými alumny čistě náhodná.

Na kolejní výlet do Milána, Turína a přilehlých severoitalských destinací se vyjíždělo brzy po obědě. Byla právě druhá velikonoční neděle, takže náš známý seminarista očekával k obědu rozlučkový řízek přes celý talíř. Protože, co kdybychom se už z těch Alp nevrátili, říkal. „Na Hané nikam nespadneš," rozebíral možná nebezpečí cesty na sever už od svého snídaňového párku, který našel v lednici od večeře. Je to ostatně ten samý, co si už před prvním výletem na podzim do Cascie přečetl v průvodci, že nejlepší pizzu mají na Sicílii a špagety pro změnu v Neapoli. Už se pomalu smiřoval s tím, že rok formace v Itálii strávil zbytečně. 

Alumni a představení koleje vyjeli z Říma v 14:30. Po zeleninové polévce a kuřeti s rýží. Na cestu jsme se vydali ve dvou osmimístných Mercedesech Vito a jednom Renaultu Clio. Náš bohoslovec zaujal místo  v poslední řadě Vita, kde si okamžitě sklopil sedačku nejvíce, jak to šlo, a se svou svačinou na hrudi usnul ještě na římském raccordu. Probouzel se během sedmi hodinové cesty pouze tehdy, když auto zastavilo na odpočívadle a otevřenými dveřmi se k jeho zadnímu sedadlu dostala vůně pizzy z autogrilu. 

Večer se nedojelo ani do Milána ani do Turína. Auta zastavila před malebným klášterem v diecézním městě Pinerolo, které leží takřka až u francouzských hranic. K pozdní večeři se podávala česká vysočina. 
„Přesně, jak to mám rád," říkal s očima upnutýma na nahrubo ukrojený špalek salámu. 

Druhý den následovala cesta do Turína. Dopoledne byla návštěva Národního muzea automobilů s barem v suterénu, kde prodávali šunkové panino - přesně, jak to měl rád. Po muzeu následoval oběd v čínské restauraci blízko oratoře Dona Boska. Už když zdálky viděl, kam se spolubratry míří, spustil samé: 
„Já tam nechci! 
Já chci zpátky do Nepomucena!
Nééé!"
Nakonec se přeci jen v restauraci usadil, načež po prozkoumání jídelního lísku v italštině odhodlaně prohlásil, že pollo si nedá - to prý bude nějaká chobotnice. Pollo je italsky kuře. Po prohlídce salesiánské oratoře a modlitbě v turínské katedrále však mělo být večer v Pinerolu všechno jinak. 

Bylo devět večer a v jedné pizzerii, jejíž předzahrádka byla poměrně neesteticky přilepena ke zdi starého domu, se prohýbal dlouhý stůl pod nekonečnými přísuny jídel. Než to všechno začalo - z kuchyně chodilo prosciutto na různé způsoby, mozzarella, pane s pomazánkami, pečené maso - požehnal darům místní biskup. 
„Přesně tak to jednou budu dělat. Požehnám masu a vtom dorazí pizza," prohlásil nadšeně alumnus a už se v umaštěné kolárkové košili natahoval po prvním kousku. Když už ani on po hodině a půl nemohl, zastavil otec rektor přísun z pece. 
„Hlavně ať to zabalí s sebou. Třeba jsme platili víc salámový, než kolik jsme jí snědli," šrotovalo přesto bohoslovci v jeho přejedené hlavě, jíž si na konci definitivně zaplácal zmrzlinou. 

Poslední den výletu nebyl na nic čas. Proběhla rychlá snídaně, přednáška jedné pinerolské řeholnice, po níž ani nenásledovala svačina, a konečně odjezd do města módy. 
„Proč nejedeme do Vídně? To je město řízků," stěžoval si po probuzení ze své sklopené sedačky. Zdálo se mu toho dopoledne konečně o prasatech, ne o chobotnicích. Všechno bylo vlastně v pořádku. Ještě při tom ukazoval z okna někam za vysoké alpské špičáky. 



pondělí 1. května 2017

Ve středu 26. dubna bylo slouženo requiem za kardinála Miloslava Vlka v jeho titulárním kostele, bazilice Svatého Kříže v Jeruzalémě za naší účasti. Pan kardinál zde v Římě v naší koleji mnohokrát pobýval a vždy pro nás měl povzbuzující slova. K této události doporučuji k přečtení článek jednoho z nepomucenských bohoslovců s přiloženými fotografiemi.





Letošní návrat z velikonočních prázdnin se poněkud vymykal obvyklým zvyklostem. Vrátili jsme se totiž více dní před začátkem výuky na univerzitě. Vedl k tomu jednoduchý důvod. Jelo se na výlet, a ne na ledajaký. Jednalo se o takřka třídenní poznávání italského severu. Jmenovitě Turína, Milána, městečka Pinerolo a komunity v Bose. V příštích dnech se můžete těšit na vyprávění jednoho z účastníků této výpravy. Již nyní si však můžete udělat jistou představu díky fotogalerii.


neděle 23. dubna 2017

Před velikonočními svátky zavítal do naší koleje pan Miloš Doležal, autor dvou knih o faráři Josefu Toufarovi. Měli jsme tak možnost slyšet o Toufarově neobyčejném osudu z první ruky. Líčení pana Doležala bylo velmi poutavé, obohacené o jeho pestré zážitky se sbíráním materiálů. Pro fotografickou ilustraci klikněte zde.


.

pátek 7. dubna 2017

Právě vyšlo nové číslo nepomucenského časopisu, ve kterém se vedle popisu nevšedních sportovních zážitků dozvíte také o spojitosti Josefa Toufara s naší kolejí. Letošní druhé číslo Brázdy vám také dále přiblíží pozoruhodný životní příběh Ricarda Escalante. Opomenuta nezůstanou ani témata z oblasti liturgie. Zvláště potěší ty, kteří se zajímají o cyrilometodějskou misii. Všem vřele doporučuji její přečtení, ke stažení zde
.

pondělí 27. března 2017

V minulých dnech v naší koleji proběhly dvě záznamu hodné události. V polovině března k nám zavítal doc. Tomáš Petráček, aby nám přednášel témata z českých církevních dějin (jakožto předmětu, který se na Papežské lateránské univerzitě z pochopitelných důvodů nevyučuje). I pro bohoslovce je moudré řídit se osvědčenou zásadou: Historia magistra vitae. 
Následně se 17. března hrálo fotbalové utkání nepomucenských alumnů a ministrantů pražské arcidiecéze, kteří zde byli na pouti. O tomto velmi vyrovnaném zápase rozhodovaly až penalty. Ve fotogalerii si prosím povšimněte stejnokrojů papežské koleje, na nichž se kromě papežských barev nachází také nepomucenský znak. 


středa 1. března 2017

Během zimního zkouškového období, konkrétně 23. ledna 2017 opět jednou zavládla v papežské koleji sváteční nálada. Otec Josef Mikulášek, ještě loni bydlící v Nepomucenu, ten den obhájil svou doktorskou práci z fundamentální teologie s názvem: Chiesa come comunità di pratica. Un'interpretazione ecclesiologico-fondamentale dell'opera di Etienne Wenger. Mnozí obyvatelé koleje toho byli osobně přítomni, jak můžete vidět ve fotogalerii.