Karel Boromejský při krajanské mši svaté

První neděli v listopadu jsme oslavili svátek sv. Karla Boromejského. Tento milánský biskup ze 16. století je známý například pro reformování církve v duchu Tridentského koncilu (např. reformování klášterů, zakládání seminářů…) Pro nás je ale také důležitý tím, že je patronem Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Jak všichni jistě dobře víte, jejich malá komunita je u nás v Nepomucenu. Na slavnostní mši svatou byli pozváni i čeští krajané z Říma.
Před společným obědem byl prostor pro naše poděkování sestrám za vše, co dělají pro Nepomucenum – a že toho není málo! Dále jsme také pogratulovali sestře Blance k jejímu životnímu jubileu.

Výlet do Sieny

27.10. jsme se vydali na seminární výlet do Sieny, rodiště sv. Kateřiny Sienské. Vyrazili jsme ihned ráno, abychom to všechno stihli. První lokalitou byl rodný dům a sanktuárium sv. Kateřiny Sienské.
Zde jsme strávili krátký čas, mimo jiné i před křížem, před kterým sv. Kateřiny Sienská údajně obdržela stigmata. Poté jsme se přesunuli do místní nádherné katedrály. Zde jsme mohli obdivovat nejen její starobylost, ale i památky z rukou Donatella či Michelangella. Po obědě, jsme se přesunuli na místní náměstí, proslulé nebezpečným, ale i prestižním koňským závodem. Poslední společnou lokalitou byla bazilika sv. Dominika. Zde jsme měli mši svatou u oltáře s lebkou sv. Kateřiny Sienské.
Následně jsme měli rozchod, který každý využil jinak. Někdo u kávy, někdo procházkou, někdo v muzeu tortury. My jsme se ještě podívali do baziliky sv. Františka, kde se odehrál a vlastně stále odehrává eucharistický zázrak – hostie, které po dobu staletí nepodlehli rozkladu.
Poté jsme se už přesunuli k autům a vyrazili na cestu do Říma. Kdo chtěl, mohl se cestou zastavit např. v Bagnoregiu, či v Orviettu.

Nový kávovar požehnán!

Tak jsme se k naší společné radosti dočkali nového bohosloveckého kávovaru, na který jsme se už tak těšili. Jak říká sv. Ignác z Loyoly: „Věci na světě jsou stvořeny pro člověka, aby mu pomáhaly k dosažení cíle, pro který je stvořen. Z toho plyne, že je má člověk užívat natolik, nakolik mu k jeho cíli pomáhají, a musí se jich zříci natolik, nakolik mu v jeho dosažení překážejí." Proto jsme také požádali našeho otce spirituála o požehnání našeho nového kávovaru, aby sloužil opravdu pro naše společné dobro. Káva navíc nemá jen čistě praktický význam vypumpovat z nás energii, ale je také vynikajícím prostředkem k setkání, k vytváření bratrského společenství. Je zde však i riziko myslet si, že si kávou nahradíme nedostatek spánku, což může mít neblahé následky. A tak kéž s pomocí Boží kávovar slouží nejen k našemu tělesnému, ale i duchovnímu užitku.

Výstup na horu Corno Grande



V sobotu 20. října se uskutečnil dlouho vyhlížený (a několikrát odložený) výlet do národního parku Gran Sasso. Důvodů pro tento podnik bylo několik: splnění narozeninového poukazu s. Blanky, podívat se na krásná místa naší zeměkoule a dostat se na nejvyšší horu Apeninského poloostrova do výše 2912 m.n.m. Účastníky expedice byli p. vícerektor Vojtěch, o. Lukáš, 10 bohoslovců, údržbář Václav a sestry boromejky Blanka a Lucie. Pečlivý výběr termínu se vyplatil, počasí vyšlo až neuvěřitelně krásně. Po ranní mši sv. a snídani jsme odjeli auty směr Aquilla.


Dojeli jsme k horskému hotelu Campo Imperatore 2138m.n.m., kde jsme na parkovišti zanechali naše vozy. Vyzbrojeni svačinami, fotoaparáty a nejstarší účastnice i trekingovými holemi jsme kolem 9.30 hod vyrazili vzhůru nejkratší a nejhezčí cestou zvanou Direttissima. Nebyl důvod pospíchat a někam se honit, vždyť stále bylo na co se dívat, co fotit nebo obdivovat. Proto někteří jedinci vystoupali vzhůru průměrnou rychlostí 1 km/hod. Po skupinkách jsme dorazili na vrchol mezi 11.30 – 13.30 hod. Zde nás oslovil jeden italský turista s prosbou o modlitbu za jeho zemřelou přítelkyni. I bylo mu vyhověno a večer byl už svět o této události informován článkem na stránkách Certa Stampa. Na cestu zpět jsme zvolili trasu zvanou Strada normale. Ta nás vedla kolem nejjižnějšího ledovce Ghiacciaio del Calderone (koulovačku jsme si raději v národním parku odpustili). Provázely nás další krásné výhledy, např. na Corno Piccolo (2655m.n.m.) či vrchol masivu Pizzo d’Intermesoli (2635m.n.m.) Z parkoviště jsme odjížděli kolem 17 hod a do 20 hod jsme byli už zase zpátky v Římě. Myslím, že se celý výlet velmi vydařil. Jak tam bylo krásně, se můžete podívat ve fotogalerii.

Sv. Václav a oficiální začátek roku

Po duchovních cvičeních jsme měli poměrně nabitý program. Do semináře jsme se vrátili ve čtvrtek dopoledne 27.9. Ihned po příjezdu jsme si rozlosovali nově zrekonstruované pokoje. Před ubytováním jsme si ovšem museli do pokoje nanosit veškerý nábytek.

Stejný den večer jsme se zúčastnili v bazilice sv. Marcellina a Pietra koncertu dívčího pěveckého souboru DATIO. Soubor působí při Střední pedagogické škole a Střední zdravotnické škole sv. Anežky České v Odrách a koncem září byl na turné v Římě.
Následující den jsme oslavili slavnost sv. Václava v bazilice sv. Petra a to v apsidě baziliky u oltáře Katedry. Bohoslužbu vedl hradecký biskup Mons. Jan Vokál a zpěvem doprovázel již zmíněný sbor
DATIO. Po závěrečném požehnání jsme se vydali průvodem k národnímu oltáři sv. Václava, kde jsme zazpívali Svatováclavský chorál a českou hymnu.
Na stejný den připadlo padesáté výročí českého poutního domu Velehrad, kam jsme byli po mši svaté pozváni účastnit se oslavy tohoto výročí.
Následující neděli byla v Nepomucenské kapli krajanská mše svatá. Té se účastnil i velvyslanec České republiky při Svatém stolci se svojí rodinou. Po mši svaté následovalo venkovní občerstvení.

Exercicie – O modlitbě s biskupem

Koncem září se i do Nepomucena vrátili všichni bohoslovci. Ti v rámci formace ke kněžství trávili letní měsíce jak odpočinkem, tak prázdninovými praxemi. Ke 12 bohoslovcům, kteří se do Nepomucena vraceli, se připojili další tři noví seminaristé. Ti byli v Římě už od začátku září, kde se věnovali intenzivnímu kurzu italštiny.
Letošní rok jsme zahájili týdenními exerciciemi. Tento rok nás jimi provázel pomocný biskup českobudějovické diecéze Mons. Pavel Posád. Tématem jeho přednášek byla modlitba. Po obecném úvodu, kde připomněl výskyt modliteb v orientálním světě, nám celý týden vykládal modlitbu z pohledu Písma Svatého. O proti předchozím rokům jsme letos přijali pohostinost sester di San Camillo v jejich hlavním klášteře u Říma.

Čtyři z auta bez psa!


Vážení přátelé koleje, zvláště pak vy, kteří neskrýváte svůj obdiv k našim milovaným sestrám svatého Karla Boromejského a myslíte na ně v modlitbách. Naše malá nepomucenská komunita sester přijala do svého společenství novicku: sestru SM. Škodu Rapid Spaceback 1,0 TSI. Tato novicka byla představenou osvobozena od striktní povinnosti hábitu, rozhodla se však pro mariánskou spiritualitu, odívá se tedy do modré barvy. Ihned po nástupu do koleje Nepomuceno jí byla svěřena funkce. Dostala na starosti apoštolské i jiné cesty celé komunity, popřípadě i těch šťastných, které k nějaké cestě sestry přizvou. Novicka již plně zapadla do komunity, i když je zarytou abstinentkou, již od narození drží benzínovou dietu. Sestra se těší dobré kondici a již od jejího příjezdu se stala miláčkem komunity. Je oblíbená pro svou milou a přívětivou povahu. Sestry si jí váží pro její skutečnou loajalitu a představená komunity se přiznala, že si jí velice cení pro její poslušnost, která hraničí s takřka neomezenou manipulovatelností. Jediný nedostatek však sestry spatřují v její neochotě zapojit se do komunitních prací (vaření, praní, dokonce ani služby na vrátnici) a společných modliteb v kapli. Avšak vše vynahrazuje službou na cestách.
Přejeme tedy naší milé novicce a celé komunitě sester mnoho krásných společných chvil, bezpečných cest, vždy s Kristem, a požehnaných návratů domů.

Po stopách svaté Marie Goretti


Studium v Římě začíná v září intenzivním měsíčním kurzem italštiny. Tento čas ovšem nevěnujeme pouze studiu, ale snažíme se i poznat Řím a jeho okolí. A tak jsme v sobotu 8.9. vyrazili tři bohoslovci a představení do městečka Ferriére di Conca. Zde jsme navštívili dům, ve kterém žila a kde také později byla ubodána svatá Marie Goretti. Poté jsme pokračovali do vedlejšího města Nettuna, kde svatá Marie svým zraněním podlehla. V místním kostele, kde je uloženo její tělo, jsme se krátce pomodlili. Navštívili jsme i zdejší muzeum, které nastiňuje její život a popisuje proces jejího svatořečení. Výlet jsme završili koupáním v moři.

Časopis Brázda

Hle, jak je dobré a jak milé, když bratři bydlí pospolu. Žl 133, 1 Tímto veršem začíná poslední časopis Brázda tohoto roku. I my jsme byli pospolu v Monte Sant'Angelo (první snímek), v San Giovanni Rotondo (druhý) a setkali se na zahradě naší koleje (poslední fotografie). Časopis si můžete přečíst v elektronické podobě na tomto odkazu. Přejeme obohacující četbu a požehnaný čas!

Kardinál Beran opět v Nepomucenu

Po dlouhých 49 letech spočinuly v naší kapli ostatky Josefa kardinála Berana. Byla to pro naši kolej velká Boží milost a čest. Kardinál zde strávil poslední chvíle svého života. V den svého odchodu do nebeského království, 17. května 1969, v naší kapli ještě odsloužil svou poslední mši svatou. Všichni, kdo přišli do naší koleje, měli prostor k tiché modlitbě a k uctění ostatků tohoto velkého člověka. Ve čtvrtek v 19 hodin jsme s ním prožili slavnostní mši svatou. Předsedal jí Jozef kardinál Tomko ze Slovenska a kazatelem byl Zdenek Wasserbauer, jmenovaný pomocný biskup pražský. Ve své promluvě se zaměřil mimo jiné na slova z Ex 13. kapitoly: "Mojžíš vzal s sebou Josefovy kosti. Ten totiž zavázal Izraelce přísahou: „Až vás Bůh navštíví, vynesete odtud s sebou mé kosti.“" Někteří naši bohoslovci doprovodili kardinála Berana až do katedrály sv. Víta v Praze.

Snímky: Roman Albrecht / Člověk a víra

Snímky z archivu – Josef kardinál Beran

Nabízíme vám snímky z našeho archivu, které zachycují poslední chvíle kardinála Josefa Berana na této zemi a jeho pohřeb v roce 1969. Snímky naleznete na tomto odkazu. Pro zveřejnění těchto fotek je třeba citovat jejich zdroj: Archiv Papežské koleje Nepomucenum. 

Také přikládáme email, který pojednává o fotografovi:
Drahý spolubratře,
ozývá se Ti P. František Blažek, který dělal velkou část těch fotografií, a téměř všechny je vyvolával. Měl jsem tehdy v Nepomucenu všechna ta fidlátka na dělání fotek. Jak se v životě stává, po různých přemetech a dramatech teď žiji v Hromové zátoce (anglicky Thunder Bay) na severu Ontaria a na podzim mi bude 75 let. Památný fotoaparát, který fotografoval papeže a kardinály a nepomučedníky, skončil vysoko v horách v Peru v rozvodněné řece, do které se se mnou a s mým koněm zřítil most. Koně jsem zachránil a mne zachránil můj anděl strážný.
Ty negativy také skončily někde v Peru a všechno mi jen potvrdilo, že fotografie jsou dobré, ale opravdové vzpomínky člověk musí nosit v srdci.
Teď se jen modleme jeden za druhého, abychom se po tom vandrování zase sešli v Boží náruči. Tam budeme mít dost času si všechno sdělit a vysvětlit.
Každý den, když propouštím lidi po mši svaté, jim ukládám, aby se drželi katolické víry, což není nic jednoduchého. Tak se tam také vy držte katolické víry a Pán Bůh ať vám všem žehná.
P. František Blažek

Návrat Josefa kardinála Berana

Přijměte naše pozvání k účasti na slavnosti návratu Josefa kardinála Berana do vlasti. 
K zobrazení plakátu můžete využít tento odkaz.

Čtvrtek 19. 4. 2018

18.30 Příjezd kolony s ostatky kard. Berana do Nepomucena
19.00–20.00 Mše svatá, loučení české komunity. 
Hlavní celebrant Jozef kardinál Tomko, kazatel Mons. Zdenek Wasserbauer
20.00–22.00 Možnost uctění ostatků v kapli koleje
20.00–21.30 Občerstvení, setkání s krajany

Pátek 20. 4. 2018

8.00–12.00 Možnost uctění ostatků v kapli
11.00–13.00 Setkání pro pracovníky médií, představení koleje 
a návštěva míst spojených s kardinálem Beranem
13.30–14.30 Oběd
14.45–15.15  Obřady rozloučení
15.30 Odjezd na Mezinárodní letiště G. B Pastine – Roma-Ciampino

Pontificio Collegio Nepomuceno 
Via Concordia, 1, I - 00183 ROMA 
collegium@nepomucenum.it
+39 06 772 6571

Ministrování papeži aneb Velikonoce u nás

Velikonoční triduum bylo pro nás plné milosti. Na zelený čtvrtek jsme mši svatou, které se říká Missa chrismatis, prožili v bazililice sv. Petra ve Vatikánu. Mše na památku poslední večeře Páně byla v naší koleji. K velkopátečním obřadům a uctění svatého kříže jme přirozeně zvolili baziliku sv. Kříže, a to nejen kvůli často navštěvovaným ostatkům svatého kříže, ale také proto, že to byla titulární bazilika dnes již zesnulého kardinála Miloslava Vlka. 
Nejvíc očekávaná chvíle těchto Velikonoc pro nás byla noční vigilie Vzkříšení, na kterou jsme se již od sobotního rána připravovali. Byla to chvíle, kdy jsme se setkali s papežem Františkem a sloužili při této slavnosti jako ministranti. V dopoledních hodinách a před samotnou mší svatou jsme se zúčastnili nácviku, který vedl papežský ceremonář Mons. Guido Marini. Zaujal nás svou laskavostí a profesionalitou. Po večerním nácviku jsme se setkali se Svatým otcem. Byla to krásná chvíle! Papež František si s každým z nás podal ruku a s úsměvem jemu vlastním nás vyslechl, pokud jsme mu chtěli něco říct, nebo ho poprosit o modlitbu či požehnání. Poté jsme mu asistovali při oblékání do mešních rouch a následovala slavnostní mše svatá. Tu jsme prožili s klidem a radostí, protože jsme vše měli nacvičené. Byla to pro nás velká čest a velmi požehnaná chvíle. 
V neděli jsme byli znovu na mši svaté ve Vatikánu a vyslechli jsme papežovo poselství Urbi et orbi. 
Snímky: L’Osservatore Romano
Text: (PF)

Velikonoční Brázda

Druhé číslo našeho šasopisu Brázda si můžete zobrazit na tomto odkazu. 
Přejeme pěkné čtení!

Kácení palmy

Co s uschlou palmou? Skácet. Přinášíme vám video a několik fotek z této události, do které jsme se rádi zapojili. V těchto dnech také proběhla jarní prořezávka větví v naší koleji. Video na tomto odkazu. 

Čas pro ztišení a naslouchání ve Vitorchianu

Třetí víkend v březnu jsme u příležitosti rekolekce navštívili klášter sester trapistek ve Vitorchianu. Během tohoto času ztišení jsme se účastnili liturgických modliteb sester a naslouchali promluvám otce Miroslava Konštance Adama OP. Jeho promluvy byly zaměřeny na prohloubení osobního vztahu s Bohem každého z nás s přihlédnutím na život našeho kolejního společenství jako celku. Rekolekce jsme zakončili nedělní mší svatou, při které jsme sestrám zazpívali postní hymnus Soudce všeho světa, Bože. Poté jsme se vydali na cestu zpět do Nepomucena.
P. Miroslav Konštanc Adam OP

Chumelí se, chumelí...

Dnes jsme se probudili do bílého rána. Nasněžilo! Tento úkaz byl zde viděn naposledy před šesti lety. Po ranní mši svaté jsme příchod "českého počasí" oslavili po svém. Sněhulák má místo uhlí kiwi a mrkev nahradil banán. Místní doprava byla tristní a na univerzitě se neučilo. Do školních lavic přišli jen ostřílení studenti naší koleje a několik odvážlivců z římského semináře, který je od univerzity vzdálen 50 metrů. Chladnou nepřítomnost učitelů jsme nahradili teplým cappuccinem.
(PF)

Slavnost sv. Cyrila a Metoděje

Olomoucký arcibiskup Jan Graubner slavil úterý 13. února mši svatou u příležitosti svátku slovanských věrozvěstů. Bohoslužba proběhla v římské bazilice sv. Klimenta v předvečer 1149. výročí věrozvěstova úmrtí. Této slavnosti se zúčastnili také zástupci dalších slovanských národů. Po mši svaté šel průvod k hrobu sv. Cyrila. Na samotný závěr bylo připraveno výborné občerstvení. Více snímků v galerii.

Posledních 24 hodin kardinála Josefa Berana

Přinášíme vám prezentaci zachycující poslední hodiny života Josefa kardinála Berana, který svým nuceným exilem připomínal celému světu těžký úděl církve v Československu. Pan kardinál poslední chvíle své pozemské pouti strávil v naší koleji. Jeho poslední vůle bude naplněna v dubnu převozem jeho ostatků do katedrály svatého Víta v Praze.

Pro větší zobrazení klikněte na snímek, nebo na tento odkaz.
Autor: Pavel Fiala