V sobotu 20.
října se uskutečnil dlouho vyhlížený (a několikrát
odložený) výlet do národního parku Gran Sasso. Důvodů pro
tento podnik bylo několik: splnění narozeninového poukazu
s. Blanky, podívat se na krásná místa naší zeměkoule
a dostat se na nejvyšší horu Apeninského poloostrova do výše
2912 m.n.m. Účastníky expedice byli p. vícerektor Vojtěch,
o. Lukáš, 10 bohoslovců, údržbář Václav a sestry
boromejky Blanka a Lucie. Pečlivý výběr termínu se vyplatil,
počasí vyšlo až neuvěřitelně krásně. Po ranní mši sv.
a snídani jsme odjeli auty směr Aquilla.
Dojeli jsme
k horskému hotelu Campo Imperatore 2138m.n.m., kde jsme na
parkovišti zanechali naše vozy. Vyzbrojeni svačinami, fotoaparáty
a nejstarší účastnice i trekingovými holemi jsme kolem 9.30 hod
vyrazili vzhůru nejkratší a nejhezčí cestou zvanou Direttissima.
Nebyl důvod pospíchat a někam se honit, vždyť stále bylo na co
se dívat, co fotit nebo obdivovat. Proto někteří jedinci
vystoupali vzhůru průměrnou rychlostí 1 km/hod. Po skupinkách
jsme dorazili na vrchol mezi 11.30 – 13.30 hod. Zde nás oslovil
jeden italský turista s prosbou o modlitbu za jeho zemřelou
přítelkyni. I bylo mu vyhověno a večer byl už svět o této
události informován článkem na stránkách
Certa Stampa. Na
cestu zpět jsme zvolili trasu zvanou Strada normale. Ta nás vedla
kolem nejjižnějšího ledovce Ghiacciaio del Calderone (koulovačku
jsme si raději v národním parku odpustili). Provázely nás
další krásné výhledy, např. na Corno Piccolo (2655m.n.m.) či
vrchol masivu Pizzo d’Intermesoli (2635m.n.m.) Z parkoviště
jsme odjížděli kolem 17 hod a do 20 hod jsme byli už zase zpátky
v Římě. Myslím, že se celý výlet velmi vydařil. Jak tam
bylo krásně, se můžete podívat ve
fotogalerii.