V sobotu 20. října se uskutečnil dlouho vyhlížený (a několikrát odložený) výlet do národního parku Gran Sasso. Důvodů pro tento podnik bylo několik: splnění narozeninového poukazu s. Blanky, podívat se na krásná místa naší zeměkoule a dostat se na nejvyšší horu Apeninského poloostrova do výše 2912 m.n.m. Účastníky expedice byli p. vícerektor Vojtěch, o. Lukáš, 10 bohoslovců, údržbář Václav a sestry boromejky Blanka a Lucie. Pečlivý výběr termínu se vyplatil, počasí vyšlo až neuvěřitelně krásně. Po ranní mši sv. a snídani jsme odjeli auty směr Aquilla.


Dojeli jsme k horskému hotelu Campo Imperatore 2138m.n.m., kde jsme na parkovišti zanechali naše vozy. Vyzbrojeni svačinami, fotoaparáty a nejstarší účastnice i trekingovými holemi jsme kolem 9.30 hod vyrazili vzhůru nejkratší a nejhezčí cestou zvanou Direttissima. Nebyl důvod pospíchat a někam se honit, vždyť stále bylo na co se dívat, co fotit nebo obdivovat. Proto někteří jedinci vystoupali vzhůru průměrnou rychlostí 1 km/hod. Po skupinkách jsme dorazili na vrchol mezi 11.30 – 13.30 hod. Zde nás oslovil jeden italský turista s prosbou o modlitbu za jeho zemřelou přítelkyni. I bylo mu vyhověno a večer byl už svět o této události informován článkem na stránkách Certa Stampa. Na cestu zpět jsme zvolili trasu zvanou Strada normale. Ta nás vedla kolem nejjižnějšího ledovce Ghiacciaio del Calderone (koulovačku jsme si raději v národním parku odpustili). Provázely nás další krásné výhledy, např. na Corno Piccolo (2655m.n.m.) či vrchol masivu Pizzo d’Intermesoli (2635m.n.m.) Z parkoviště jsme odjížděli kolem 17 hod a do 20 hod jsme byli už zase zpátky v Římě. Myslím, že se celý výlet velmi vydařil. Jak tam bylo krásně, se můžete podívat ve fotogalerii.