Jako každý rok jsme i letos začali studium týdenní duchovní obnovou, při které jsme stejně jako minulý rok využili pohostinnosti sester kamiliánek (http://www.camilliane.org/) v jejich klášteře nedaleko za Římem. Kromě šesti bohoslovců, kteří v Nepomucenu pokračují, přijelo už o měsíc dřív na jazykový kurz šest nových studentů.
Kdo je náš Dobrý pastýř, a jak se i my můžeme jednou stávat dobrými pastýři, nám během duchovních cvičení ukazoval P. Prokop Siostrzonek, arciopat břevnovský. Během celých exercicií jsme rozjímali nad 23. žalmem z pohledu diecézního kněze, zkušeností benediktinské řehole, moudrosti pouštních otců a života afrického pastýře ovcí, který o tomto žalmu napsal vlastní knihu.
Když se naše duše občerstvila, vyzkoušeli jsme, jak moc jsme nově naplněni Duchem svatým, při volbě prefekta. S naprostou většinou hlasů byl zvolen Michal Staufčík. K jeho službě mu gratulujeme a přejeme otevřenost pro vedení od Dobrého pastýře.
  V nedeľu 15. septembra 2019, na slávnosť Sedembolestnej Panny Márie, patrónky Slovenska, ďakoval kardinál Jozef Tomko za štyridsať rokov v biskupskej službe svätou omšou pri oltári nad hrobom sv. Jána Pavla II. v bazilike sv. Petra vo Vatikáne.
Slávnosti sa zúčastnili veľvyslanci, kňazi, rehoľné sestry, bohoslovci z Nepomucenu ale i slovenskí a českí pútnici a veriaci žijúci v Ríme.
Hlavnými koncelebrantmi jubilujúceho kardinála boli košický eparcha, Vladyka Milan Chautur a Mons. František Novajovský, pracovník vatikánskeho Štátneho sekretariátu, ktorý sa prihovoril otcovi kardinálovi aj v homílii. Okrem iného pripomenul, že kardinál Jozef Tomko pôsobil ako „prvý misionár Svätého Otca“ na čele Kongregácie pre evanjelizáciu národov a naplno pracoval v budovaní Cirkvi po celom svete.
Táto svätá omša bola nádherným poďakovaním za všetky dary, ktoré kardinál Tomko počas svojho života dostal od milostivého Pána.
Aj my sa pripájame k blahoželaniu a modlitbou prosíme o ďalšie milosti a roky plodného života pre pána kardinála.
František Šary, bohoslovec

Po stopách svaté Marie Goretti


Letos se v Nepomucenu objevilo již v polovině srpna kvůli jazykovému kurzu šest nových bohoslovců. Během volnějších letních týdnů před začátkem akademického roku jsme tedy měli příležitost seznamovat se s krásami Říma i jeho okolí. V neděli 18.8. jsme, zatím ještě ve skromném počtu, vyrazili na výlet či malou pouť za světicí, jejíž kratičký život pro nás dnes může být velkým svědectvím. Svatá Marie Goretti byla ve svých jedenácti letech smrtelně poraněna starším chlapcem Alessandrem, když mu nechtěla být po vůli. Před svou smrtí svému vrahovi odpustila s tím, že ho chce mít jednou v nebi blízko u sebe. Alessandro se později obrátil a po odpykání trestu se věnoval péči o nemocné v jedné kapucínské ošetřovně. Měli jsme možnost navštívit dům v Le Ferriere, kde Marie žila a trpěla a přímořské městečko Nettuno, kde 6.7.1902 v nemocnici zemřela a kde je také pohřbena. Světice, jejíž příběh připomíná křesťanské hodnoty, jako je čistota, odpuštění a obrácení, je jistě velmi aktuální pro současnou situaci ve světě a v církvi. Jsme vděční za její přímluvu. 



Dominik Frič