V sobotu 24.10. vyrazili bohoslovci Nepomucena spolu s představenými a zaměstnanci na malou expedici na sever od Říma. Jejím záměrem bylo strávit společně volný den a prospět vzájemným vztahům, vzdělat se v historii nebo se pomodlit v krásných starobylých chrámech, kterými oplývá kraj, který kdysi patřil k papežskému státu.

Papežský palác ve Viterbu

Spolubratr Jan Slepička naplánoval návštěvu několika pamětihodností důkladně postupně podle časové osy linoucí se dějinami. Tak jak to už odpovídá jeho učitelské akreditaci.

Vstup do etruského hrobu
Nejprve jsme se zastavili na okraji města Tarquinia, abychom si prohlédli starověké etruské pohřebiště, podzemní hrobky zdobené dva a půl tisíce let starými malbami, a tak získali povědomí o nejstarší civilizaci tohoto kraje. Posléze jsme zamířili do středověkého Viterba, abychom si prohlédli jedno z nejzachovalejších středověkých měst Itálie, jež bylo také vystavěno na ruinách etruského města. V poledne jsme měli možnost slavit mši svatou v kostele bl. Růženy z Viterba, světice tolik ctěné místním obyvatelstvem. Posléze jsme se po obědě rozprchli po křivolakých uličkách, kde člověk může po trošce nasát specifickou atmosféru historického, a přitom stále živého středověkého města. Po románských a barokních kostelech, na něž člověk narazí na každém rohu tohoto podivuhodného města, jsme navštívili papežský palác ze 13. století, kde proběhlo v témž století slavné první konkláve. S tímto palácem (který možná mohl trochu překvapit svou rozlohou o dvou místnostech) také mohlo být Viterbo asi třicet let sídlem papežství. Pak jsme se ještě zdrželi v katedrále sv. Vavřince, nádherné románské bazilice, než jsme vyrazili při západu slunce na konci požehnaného dne zpět do Říma.


Jan Pecháček