před Vánoci opět vyšlo nové číslo našeho kolejního časopisu Brázda, které si můžete přečíst
zde. Najdete v něm mnoho zajímavých příspěvků, včetně ohlédnutí za nedávnou návštěvou našich biskupů Ad limina apostolorum. Děkujeme za vaši přízeň v roce 2021, přejeme požehnané vánoční svátky a šťastný vstup do nového roku.
V týdnu od 7. do 14. 11. 2021 se čeští biskupové zúčastnili návštěvy Ad Limina Apostolorum v Římě, během které jsme je doprovázeli zejména službou asistence při mších svatých. Návštěvu zahájili biskupové v neděli 7. 11. mší svatou v bazilice sv. Klimenta (foto zde), po které následovala modlitba u hrobu sv. Cyrila. V pondělí ráno slavili biskupové mši v bazilice sv. Petra (foto zde) a večer se účastnili vernisáže výstavy o Služebnících Božích Janu Bulovi a Václavu Drbolovi v českém poutním domě Velehrad (foto zde). V úterý pak následovala mše v Lateránské bazilice (foto zde) a slavnostní zakončení roku sv. Ludmily v Nepomucenu (foto zde), kde byly také představeny dary pro papeže Františka. Ve středu sloužili biskupové mši v bazilice Santa Maria Maggiore a v pátek v bazilice sv. Pavla za hradbami (foto zde).
V sobotu jsme se pak s našimi biskupy vydali na Pouť do Assisi (foto zde a zde). Navštívili jsme baziliku sv. Kláry, kde jsme slavili mši svatou, a baziliku sv. Františka. Zastavili jsme se i u ostatků blahoslaveného ajťáka Carla Acutise. Také jsme si prohlédli kostel sv. Damiána a baziliku Panny Marie Andělské s kaplí Porciunkule.
V neděli 14. 11. pak biskupové zakončili svou návštěvu mší svatou v bazilice sv. Bartoloměje (foto zde).
Níže naleznete také Pozdrav biskupů při zahájení pouti a video z pouti do Assisi.
Jednu krásnou sobotu, 23. října, jsme se celá komunita Nepomucena vydali na návštěvu za sv. Kateřinou do její rodné Sieny. Kvůli dlouhé cestě jsme vyrazili ještě za tmy. Delší cesta však opravdu stála za tu nádherou, která nás v Sieně čekala. Toto město obklopené nádhernou krajinou kopečkovitého Toskánska patří do světového dědictví UNESCO a to plným právem. V Sieně jsme společně navštívili kostel sv. Dominika (kde jsme slavili mši svatou) a katedrálu. Podívali jsme se i na rodný dům svaté Kateřiny. Každý pak měl během odpoledne možnost sám navštívit cokoli, co toto krásné město nabízí.
Více než nad krásou města se člověk ale pozastavuje nad krásou života sv. Kateřiny. Její jednoduchost a pokora, které ji vedly ke svatosti jsou inspirací i pro lidi dneška. Bůh si často volí maličké v očích světa. A ani my se nechceme honit za mocí a slávou, ale za naším Pánem, kterému chceme sloužit v našich bližních. Ať je nám sv. Kateřina příkladem pro tuto službu!
Daniel Martinek
Další fotky naleznete na adrese: https://www.zonerama.com/nepomucenum/Album/7807913
Někteří bohoslovci a kněží se už více než rok baví populární hrou, která má údajně ryze československý původ. Podle Wikipedie její počátky sahají do dvacátých let dvacátého století. Za rozšíření této míčové hry v koleji může nesporně pandemie koronaviru, která znemožnila loni na jaře opouštět prostor kolejní zahrady, natož hrát fotbal na fotbalovém hřišti blízké farnosti. Proto bohoslovci s pomocí údržbáře Václava oprášili staré železné sloupky, obnažili zabetonované díry, narýsovali bílé čáry a nová éra obnoveného hřiště, používaného častěji mezitím jako parkoviště, mohla začít. Mnohé restrikce spojené s koronavirem už pominuly, nohejbal, v angličtině nazývaný Football tennis, v italštině Calcio tennis, se však hraje čile dál.
Jaká jsou pravidla tohoto, pro
někoho možná kuriózního, sportu? Dovolím si citovat webové stránky nohejbal.cz:
„Účelem hry nohejbal je dostat míč povoleným způsobem do soupeřova pole tak,
aby jej nemohl zpracovat a vrátit. Důležité je také zabránit soupeři zahrát míč
do vlastního pole, a pokud se mu to povede, tak míč zachytit a rozehrát jej do
útočné akce. Míč ve hře je od okamžiku, kdy se ho dotkne podávající povoleným
způsobem. Míč mimo hru je tehdy, kdy už nemůže být žádným hráčem vrácen do hry.“
V praxi to vypadá tak, že dostat míč povoleným způsobem do hry překopnutím
sítě není pro mnohé vůbec jednoduché.
„Nohejbal lze hrát ve více
kategoriích. Mohou se naproti sobě střetnout jednotlivci, dvojice, trojice nebo
více hráčů, přičemž platí stejná pravidla jako u hry trojic.“ Většinou se u
nás střetávají dvojice, výjimečně trojice, někdy dvojice s trojicí, někdy
také začne trojice a skončí vlivem zranění dvojice.
„Cílem hry je získávat BODY.
K tomu abyste vyhráli SET a stali se vítězem hry, jich potřebujete 10.
Pro výhru není nutný rozdíl dvou bodů jako třeba u volejbalu. ZÁPAS se
většinou hraje na 2 sety a celý ho vyhrává družstvo, které je oba získá.“ U
nás hrajeme na 25 bodů jako ve volejbale, stejně vyžadujeme i nutný dvoubodový
rozdíl.
Jak vypadá naše hra zcela
konkrétně, na to se můžete podívat v následujícím videu:
Jan Slepička
Jeden z největších křesťanských svátků, slavnost Seslání Ducha Svatého, oslavil papež František za ministrantské asistence bohoslovců z římského Nepomucena.

Milí čtenáři Brázdy,
blíží se konec akademického roku 2020/2021 a to znamená, že pro vás máme opět 32 stran nabitých články vážnými i vtipnými, obrázky i básněmi. Celá redakce vám přeje požehnané prožití letních prázdin. Zachovejte nám přízeň i nadále a těšte se na příští číslo vašeho oblíbeného periodika, které vyjde někdy před Vánoci. Aktuální číslo ke stažení ZDE.
Jak prožíváte tento pro naši komunitu slavnostní den?
S velkou radostí. Jak připomněl otec rektor, dnes je evidentní, že máme
v Římě kus Brna – a já jsem také kusem Brna v Římě. Jsem moc rád, že
jsem se mohl zúčastnit této krásné mše svaté a tohoto velkého aktu víry a
vděčnosti Bohu.
V promluvě jste řekl, že jste již oltář spatřil v minulých letech.
Při jaké příležitosti to bylo a jak na to vzpomínáte?
Pamatuji jen, že jsem po našem útěku v roce 1948 poprvé jako dospělý navštívil
Brno v roce 1987. Vzpomínám, že jsme zavítali do katedrály, jednotlivosti si
už nevybavuji.
V homilii jste hovořil o svatosti, zmínil jste sv. Jana Nepomuckého a sv.
Jana Nepomuckého Neumanna. Kteří čeští světci jsou pro vás inspirativní?
Všichni. V tom smyslu, že jsou odrazem Božího lidu v naší české
zemi. Ne proto, že jeden má lepší kvalitu než druhý. Je jich mnoho a dohromady ideálně
zrcadlí, čím se máme stát. Všichni máme putovat ke každodenní svatosti, o které
jsem v promluvě hovořil a kterou připomněl Druhý vatikánský koncil.
V naší koleji je aktuálně deset seminaristů. Co byste jim doporučil?
V duchu tohoto dne bych je rád vybídl ke dvěma věcem. Zaprvé k velké
úctě k oltáři: Oltář je Kristus, je symbolem, jednou z více přítomností
Krista. Tento pevný základ naší víry a církve. Církev spočívá na Kristu jako na
skále. Jak říká papež František: církev je obrácená pyramida. Tak si můžeme dokonale
představit tento bílý oltář jako podpěru celé církve. Přeji budoucím kněžím,
aby měli respekt ke Kristu jako k základu a také ideu církve jako
převrácenou pyramidu. A aby byli opravdově ve službě Božímu lidu. Druhou
důležitou věcí je svátost smíření: naslouchat, naslouchat, naslouchat. To je nejdůležitější,
aby se Boží lid v pokání cítil přijatý a že se mu naslouchá.
Velmi vám děkujeme za krásná slova.
V pondělí ráno začaly práce na očištění a vyspravení tohoto krásného díla: prosvětlit vodní parou, opravit uražená místa, vybrousit spodní i vrchní stranu menzy... Dychtiví obyvatelé koleje pokukovali, jak se oltář postupně rozjasňuje.
Konečně stál oltář na svém místě. Nově příchozí hned zaujme nápaditý tvar, který je zve, aby přistoupili blíže a pomalu si jej prohlédli ze všech stran. Jako oltář přitahuje oči toužící pokochat se stále novými pohledy z každého úhlu, kéž nás Kristus přitahuje, abychom nalézali zálibu v rozmanité modlitbě. Oltář barevně zapadá do stylu bílého mramoru podlahy, přesto je nejsvětlejším bodem kaple – stejně jako Kristus je tím, který má zářit v našem životě.
Samotný akt díkůvzdání za pro nás nový oltář – i když už před 37 lety posvěcený – proběhl v předělu mezi bohoslužbou slova a oběti. Kardinál Czerny se modlil: „vzdáváme ti díky za tento oltář, připravený u svatých Petra a Pavla ke slavení svatých tajemství“ a prosil: „ať je středem naší chvály a díků, ať je svatým oltářem, kde budeme zpřítomňovat Kristovu oběť; ať je stolem, na němž budeme lámat chléb života a pít z kalicha spojeni dokonalou jednotou; ať je pramenem, z něhož pro nás neustále vyvěrá spása.“
Poté pokropil oltářní menzu svěcenou vodou a s dýmající kadidelnicí rozvážně obešel celý oltář. Následně bohoslovci upravili místo k prvnímu slavení nejsvětější oběti na přestěhovaném oltáři, rozložili plátno, přinesli květinu a od paškálu s plamenem vzkříšeného Krista paškálu rozžali svíce na oltáři. Kardinál Michael Czerny S.J. z rukou sester přijal dary ke slavení Eucharistie a spolu se koncelebrujícími kněžími slavil bohoslužbu oběti. Při přijímání mohli být všichni nasyceni nebeským pokrmem, Beránkem obětovaným a zmrtvýchvstalým, Kristem, naším Pánem.
Před závěrečným požehnáním se ujal slova rektor o. Roman Czudek a vyslovil díky brněnské diecézi i vzácným hostům – mezi nimiž byl i apoštolský nuncius v České republice v letech 2011–2018 Mons. Giuseppe Leanza. Vyřkl též přání, aby tento oltář byl středem modliteb i pro další generace nepomucenských alumnů.
Oslavy Jana Nepomuckého pokračovaly tradičním grilováním v zahradě koleje s přátelským popovídáním.
Fotogalerie z této krásné akce je k dispozici zde, z přípravy pak tady.
Inaugurace
oltáře
kardinál
Michael Czerny S.J.
Papežská
kolej Nepomucenum
Řím,
15. května 2021
I. Za prvé, inaugurací oltáře
II. Zadruhé, vzpomeňme
III. Závěr
Jeho postava nás inspiruje k věrnosti v životě a věrnosti až do konce. Při dnešní příležitosti inaugurace oltáře se modleme, aby náš život byl stálou službou Bohu: „Dej nám, tvým věřícím, kteří přistupujeme ke Kristu, živému kameni, abychom v něm byli budováni ve svatý chrám, a abychom jako duchovní oběť obětovali na oltáři vlastního srdce naše životy prožívané skutečně ke chvále tvé slávy“.Nedaleký Vatikán je obyvatelům Nepomucena dobře známý. Ve Svatopetrské bazilice jsme pravidelnými hosty a většina z nás už řádně prozkoumala i expozice ve Vatikánských muzeích. Do Vatikánských zahrad, které zaujímají více než polovinu území městského státu, se však mnozí z nás v sobotu 8. května podívali poprvé. Jde totiž o místo, kam se člověk jen tak nedostane. Díky doprovodu a výkladu otce rektora a otce vicerektora jsme na tomto místě mohli ve dvanáctičlenné skupině strávit krásné dopoledne. Naši pozornost hned na začátku prohlídky upoutal Palác vlády z přelomu dvacátých a třicátých let minulého století, který nápadně připomíná budovu Nepomucena. Jedná se totiž o stavbu podle návrhu architekta Giuseppe Moma, který je zároveň autorem naší české koleje. Zaujala nás například také fontána s motivy ze života svatého Josefa, který je pro církev v tomto roce zvláště aktuální. Fontána byla vybudována za pontifikátu papeže Benedikta XVI. Emeritní papež v současné době pobývá v klášteře “Mater Ecclesiae”, který je rovněž součástí komplexu Vatikánských zahrad.
Dominik Frič
Matěj Pinkas
Více fotografií naleznete zde.
Jak bylo slíbeno v posledním čísle našeho časopisu Brázda, na internetových stránkách naší koleje je nově k dispozici brožura pojednávající o historii, proměnách a ikonografii nepomucenské kaple sv. Jana Nepomuckého, kterou sestavil náš alumnus, P. Lukáš Jambor. Je k dispozici na jedné ze záložek v horní části stránky, případně můžete využít tento odkaz. Přejeme příjemné čtení a snad i rozjímání nad bohatou duchovní symbolikou, kterou díky mnoha dobrodincům naše kolejní kaple skýtá.

Pokračování první úspěšné série on-line vaření se s. Vojtěchou bude mít celkem čtyři díly. Tentokrát dá sestra Vojtěcha nejen ženám z Asociace Praha několik tipů na postní pokrmy. Pojďme se dát do vaření...
1. díl: Langoše + ovocné knedlíky
2. díl: Salát + pohankový nákyp
3. díl: Vdolky + fazole
4. díl: Taštičky + bramborové placky
Druhý březnový týden byl pro většinu nepomucenských seminaristů ve znamení intenzivní přípravy na budoucí službu zpovědníků, účastnili se totiž o odpolednách 31. kursu o vnitřním fóru, který pořádala Apoštolská penitenciárie v čele s hlavním penitenciářem Maurem kardinálem Piacenzou a regentem Mons. Krzysztofem Nykielem, jenž působil jako moderátor celého kursu.
Kurs s dlouholetou tradicí
byl poprvé přesunut do on-line prostoru. Přes program Skype for Bussines jej
sledovalo cca 450 připojených, skutečný počet účastníků však mohl být mnohem
větší, jak lze usuzovat ze skutečnosti, že v nepomucenském žlutém salónu
sedělo sedm lidí dychtících po informacích, přestože reálně přihlášen byl pouze
jeden z nich. Na místě je také poopravit informaci z prvního
odstavce. Kurs se totiž nevěnoval jenom službě kněží ve svátosti smíření, ale
také jejich službě mimo svátostný rámec, např. při duchovním vedení.
Každé odpoledne sestávalo ze tří
třičtvrtěhodinových přednášek a prostoru pro závěrečné dotazy. Mezi desítkou
prezentujících nechyběl kardinál penitenciář či slovenský jezuita Ján Ďačok,
jeden z prelátů penitenziárie. Předkládaná témata nabízela pohledy
teologických oborů blízkých vnitřnímu fóru, na své si tak přišlo kanonické
právo s tématem zpovědního tajemství, morální teologie s tématem
zaopatřování lidí na konci života či psychologie s tématem deviantního
sexuálního chování.
Jan Slepička
Foto z audience zde.
Článek o audienci na serveru VaticanNews.
Papežská kolej Nepomucenum a Milosrdné sestry sv. Karla Boromejského zvou ženy ke ztišení při postní duchovní obnově.
Sobota 13. března 2021
19:10 Slavnostní zpívané nešpory (v italštině)
Neděle 14. března 2021
9:00 První přednáška (v češtině)
11:00 Homilie mše svaté (česky)
15:00 Druhá přednáška (v češtině)
18:00 Slavnostní nešpory (v češtině)
A ještě všechny výše uvedené odkazy pěkně pohromadě:
https://youtu.be/iwNsgm8XK0I – sobota 13. března 19:10 – slavnostní zpívané nešpory (italsky)
https://youtu.be/RyiyCM3wzoo – neděle 14. března 9:00 – první přednáška (česky)
https://youtu.be/EYb15ykLuJ0 – neděle 14. března 11:00 – homilie ze mše svaté (česky)
https://youtu.be/YSKvkYalvBo – neděle 14. března 15:00 – druhá přednáška (česky)
https://youtu.be/Bza9vcNgNsQ – neděle 14. března 18:00 – slavnostní nešpory (česky)
(Záznam předešlé adventní duchovní obnovy pro ženy naleznete zde.)